Den mého tréninku a příletu Zuzáka. Prvně jsou mi vysvětleny ručníky, na kterých fakt není nic složitýho. Ty mini bary už tak jednoduchý nejsou, popravdě řečeno jsou o dost složitější, než jsem si myslela. Hlavně je to složitý pochopit do Řekyně, která umí anglicky tak maximálně hello. Nesnažte se Řekům vysvětlit, že řecky neumíte, je to pro ně naprosto nepochopitelný, takže na vás stejně dál budou hučet řecky. Nicméně na konci dne mám pocit, že jsem to všechno snad pochopila a naprosto hotová jdu na pokoj. Zde ze sebe servu všechno to hnusný oblečení ve kterým jsem se celej den šíleně potila, natáhnu plavky a jdu se smočit do moře. Cítím se jak znovu zrozená!

Večer si čekání na Zuzku krátíme koukáním na Milionáře z chatrče. Po jeho konci usneme, aby nás za chvíli vzbudil telefon z recepce. Zůza je tady! V rychlosti jí ukážeme pokoj a hlavně seznámíme se zdejší realitou všedních dní. Nevím jestli Zuzka, ale já usnu v minutě.

Anežka